BLOG
Pokud jste si už podrobněji prohlíželi náš web, určitě jste nepřehlédli sekci TEAM. Kromě nějakých povídání o historii týmu současného i minulého je v této sekci seznam členů – postupně vám všechny představíme, ale teď padla volba na muže, který je středem aktuálního dění. Tomáš Kolář má čerstvě za sebou čtyřiadvacetihodinovku na Ještědu, kde doběhl na 6. místě ze 69 mužů-jenotlivců, a to díky skvělému výkonu, když absolvoval 12 okruhů přes vrchol liberecké dominanty, což v součtu dalo neuvěřitelných 130 km…
Tomáše jsme vyzpovídali v krátkém rozhovoru, který vám tohoto „magora“ snad trochu přiblíží…
Tome, jak je možný, že jsi na 99% fotek vysmátý jak lečo?
Tomáš: Asi proto, že fotografové podél trati jsou vlastně takové rozptýlení, a hlavně si to zaslouží. 😁 Často bych řekl, že to mají mnohem náročnější než závodníci.
Péťa (Tomova přítelkyně): To je špatná odpověď, to není fotografem, ale tím, že jsi magor. 🤣
Představ se trošku fanouškům našeho týmu? S kým mají tu čest?
Tomáš: Ani nevím, co o sobě říct… Je mi 45, mám skvělého syna Vojtu, super přítelkyni, která mě maximálně podporuje a dva psy 🤣. Pracuji už nějaký ten pátek jako voják u Libereckých chemiků.
Běháš na velmi dobré úrovni, kde ses to naučil? Jaká je tvoje sportovní historie?
Tomáš: V podstatě jsem byl jako dítě trochu hyperaktivní a pořád jsem někde poletoval a zkoušel různé sporty. U ničeho jsem ale nikdy dlouho nevydržel. Až v nějakých 14-ti letech jsem viděl pár akčních filmů a zhlédnul se v Arnoldovi Schwarzeneggerovi a začal posilovat. To mi s přestávkami vydrželo asi do 40-ti let, kdy už mě to přestalo bavit, pak jsem začal s kettlebelem a plynule přešel k běhání. Měl jsem štěstí, že do základů běhání mě zasvětila právě moje přítelkyně Péťa 😘.
Běhat takhle dobře určitě vyžaduje odhodlaný a kvalifikovaný přístup. Jak si plánuješ tréninky? Trénuješ pod vedením nějakého trenéra?
Tomáš: Nooo, můj přístup je asi zlý sen každého, kdo běhu trochu rozumí 🤣. Trenéra nemám a běhám, co mě zrovna napadne a jak se mi chce a mám čas. Moc mě nebaví běhat intenzivní tréninky, takže rád vkládám takzvané sprinty neboli kratší závody na těch cca 5-15, 20km… 🤣 No a jako kompenzace používám dojíždění na kole do práce, které někdy střídám s během.
V našem týmu je s tebou i brácha Vláďa. Nestává se každý den, že by v manšaftu byli dva bratři, navíc oba s podobným zaměřením, stejně kvalitními výsledky a stejnou velikostí trička… Řekni mi, v čem jste rozdílní? Co máš ty a brácha ne?
Tomáš: Rozhodně nemám bráchovu zodpovědnost, disciplínu, a hlavně srdce bojovníka, dokáže si jít tvrdě za svým cílem, mimochodem kdo by do něj řekl, že byl několikanásobný mistr republiky a vicemistr Evropy v thai-boxu 👍🏻.
No a já jsem spíš tak trochu svým přístupem k tréninku pankáč. 😁
Co si ty sám slibuješ od členství v našem týmu?
Tomáš: Do týmu mě vlastně přivedl brácha, lákalo mě být ve stejném týmu, protože je Vláďa super sportovec a taky mě lákalo být mezi dalšími sportovci, kteří mi budou dodávat motivaci svými výkony a zároveň je pro mě motivací a hnacím motorem moci reprezentovat tým, než si běhat jen tak pro sebe. Prostě sdílená radost je dvojnásobná radost. 😁💪🏻
Jaké jsou tvé cíle na tento, případně i další roky?
Tomáš: Úplně dané cíle nemám… Možná zaběhnout si letos krásný závod K-6 na 48 hodin a dát limit na Spartathlon, což činí 280 km, ne že bych se na Spartathlon chystal, ale asi to znamená, že už to je slušný výkon. 🤣 Dal bych si dal rád MUM (Moravský ultra maraton), což znamená 7 maratonů v sedmi dnech... 😁 No a zbytek už zkrátka jak to bude přicházet... Ale jeden cíl je, vydržet co nejdéle si běh prostě užívat.
Ptal se: Pavel Hobrlant
