Seznamte se, Petr Strnad

Pokud jste si už podrobněji prohlíželi náš web, určitě jste nepřehlédli sekci TEAM. Kromě nějakých povídání o historii týmu současného i minulého je v této sekci seznam členů – postupně vám všechny představíme… Péťa Šrajer, jako dalšího na představení, nominoval Péťu Riobombu Strnada, což je náš nejstarší člen s bohatou sportovní minulostí. Tak se na něj pojďme podívat…

Péťo, představ se nám trochu… Jak jsi přišel k přezdívce Riobomba?

Ahoj, no Riobomba vznikl jako designová malba na skejtovou desku kdysi v osmdesátým roce. Nakreslil jsem si na spodní stranu skejtu ptáka - jako zvíře - a u něj bombu. Pod to jsem napsal RIOBOMBA a bylo to… vážně, momentální inspirace a je to monumentální…

V úvodníku jsem zmínil, že máš bohatou sportovní historii, která by asi vydala na samostatný článek, tak nám o ní něco řekni a nezapomeň ani na tvou skejtovou minulost a na snowboard…

Tohle je na samostatnou knihu…, no vážně, začalo to skejtem ve čtrnácti, kdy jsme se svezli s první vlnou skejtování, nefalšovaný pionýrský doby a zatímco kámoši z Hrádku to moc nerozvíjeli, já vzal ten sport za pačesy a stal se členem tvrdýho jádra české skejtové komunity… jezdil jsem po celý republice na závody  -stopem, vlakem, autobusem a náramně si to užíval. V Českým poháru jsem byl hodně aktivní a tím, že jsem rád akční, tak jsem v roce 1983 a 1984 dotáhl závody Českého poháru do Hrádku na Kristýnu… a to bylo tehdy veliký… Po vojně jsem víc snowboardoval a opět jezdil Český pohár. Nicméně po založení rodiny jsem sportovní aktivity hodně omezil. Kolem devádesátýho roku jsem si koupil prvního horáče Treking Fox u zahradníka ve Cvikově a přihlásil se na Malevil… a začal jezdit na kole… a triatlon? První jsem absolvoval, když Tomikovi bylo nějakých šest let, tedy před čtyřiadvaceti lety… pořádali jej tehdy jachťáci z Hrádku - přeplavat Kristýnu a potom kus kola a běhu...už tehdy jsem výrazně hlídal při plavání záď plavcům... na kole jsem to potom doháněl a běh jsem přežil. 😊😊

Jsi schopen závodit jak na kole, tak v běhu, triatlonu, ale i na lyžích… Závodil jsi někdy i na prkně?

Samozřejmě, závodil, hodně na skejtu a taky na snowboardu, na skejtu slalomy - to bylo na začátku osmdesátých let, ještě před vojnou, a na snowboardu taky… pamatuju si legendární snowboardové závody na Telnici i na Pradědu... jo, to byly časy…

Šrája, který tě nominoval, by se tě chtěl zeptat, kde bereš tolik energie a elánu soutěžit.

Tohle je mi tak trochu záhadou… mám to asi v sobě, rád se hejbu a jsem rád v dobrý společnosti a to mi dodává potřebnou energii.

Kromě tebe působily v našem týmu i tvoje děti, Bára tu pořád je a Tom už šel vlastní cestou. Barči jsem se už ptal na to, jak jí motivuje brácha a táta. A jak jsi na tom ty, máš ze svých dětí radost?

Kdo by neměl radost z toho, že jsou děti zdravý... A snaží se a sportujou, tedy co si víc člověk může přát… Jejich úspěchy ze mně dělaj hrdýho tátu, o to víc, když vím co do toho dávaj, až neskutečně mnoho a držím jim palce.

Co považuješ za svůj největší sportovní úspěch?

Složitá otázka, jsem soutěžní typ, ale nejsem stvořen pro výhry… mě to prostě baví a tak dávám na roveň takový ty mety, který jsem nikdy v životě neměl v plánu a přes to přišly… silniční Engadin maraton - tedy dokončený závod na 219km v Alpách - osm hodin makačky v sedle kola… nikdy jsem si nepředstavil, že uběhnu půlmaraton a ono to šlo. Byl jsem rád, když jsem vyhrál kategorii na triatlonu v Mostě. A velkým úspěchem byla Jizerská padesátka za 3:53… Jo v roce 1984 jsem byl čtvrtej v celkovým hodnocení Českého poháru na skejtu. Další zářezy možná přijdou…

V týmu jsi od začátku, tak co si slibuješ od jeho další etapy?

No hlavně  motivaci, když máme ty hezký dresy. Pokud budu v týmu i někoho inspirovat, tak budu spokojenej.

Jaké plány máš do letošní sezóny?

V první řadě potřebuju opravit koleno a pokud to půjde, budu se rvát o další mety. Ale nejdůležitější je opravdu zdraví… aby drželo. Zatím jsem přihlášen na dva velké letní triatlony, tak snad bude rekonvalescence současně rychlá a i dostačující… Musím stačit mojí skvělý parťačce Jitce, která mě v závodech doprovází.

Ptal se: Pavel Hobrlant, Petr Šrajer